Shaaze Masáže - Lenka Leňárek Babická

Kdybych měla psát svůj příběh, byl by to příběh holky, která byla vždycky pro všechny větrem v plachtách... jenomže lidi a hlavně partneři jí ukázali, jaká by měla být, jak by měla žít a jak by věci měly být správně... a tak se z živelný holky stala smutná mladá žena... která nemá sny, protože bolí, jak se neplní, která nesnáší svý tělo, protože je zdrojem chtíče mužů víc než její duše a která zoufale stagnuje, aby nic neztratila, přestože ví, že ale takhle nic nezíská.

A pak se to prostě ze dne na den zlomilo.
Jedno ráno jsem se probudila...tak tři? čtyři? roky zpátky a hřály mě ruce... bylo to jako... vzpomenout si na něco, co už jsem dávno zapomněla. Vzala jsem sebe a mámu a zaplatila nám kurz Reiki... a pak už se věci prostě začaly řetězit.

Rozhodla jsem se, že do tohohle prdelního stavu jsem se dostala kvůli chlapům a tak ten, kdo mě z toho dokáže dostat ven, může bejt zase jedině chlap. Přestože jsem neměla tu zkušenost, věděla jsem, že potřebuju tantrika. Jenže ani jeden salon v Praze mě nechytil... nešlo mi vybírat si někoho, komu svěřim úplně všechno, podle profilový fotky... nechtělo se mi zaplatit fakt balík peněz za to, že tam přijdu a zjistim, že sympaťák z obrázku na mne působí jako kretén... a tak se stalo, že jsem se ocitla na ezo-festivale Miluj svůj život... chodila jsem pravidelně... baví mě, jak tam člověk potká lidi, kteří mu na sobě nezávisle řeknou ty stejný věci... ono se to děje i v životě, ale na těchle akcích je to takové hodně koncentrované, aby to člověka praštilo do mozku... a tam jsem mezi přednáškami najednou viděla - TANTRA... nikdy tam nebyla... nebo jsem si minimálně nikdy nevšimla přednášky na tohle téma... a tak jsem tam šla... a když Vladimír přišel odprezentovat svůj blok, bylo jasný, že to je ON... a když řekl, že možná někdo váháme, jestli ano nebo ne... tak mu prostě můžeme zavolat, vzít nějaký dobrý čaj, on udělá vodnici, popovídáme a buď se domluvíme nebo ne... bylo to jako razítko... nepotřebovala jsem si už povídat... stačil mi tenhle přístup. A tak jsem u něho byla na masáži... a později za ním jela na program - Tantrické odevzdání - kde jsem vedle něho 9 dní žila (naprosto počestně) a byl to čas, kdy jsem se rozložila na strouhanku a pak se fakt dlouho skládala zpátky na rohlík... dnes ráda říkám, že jsem ta nejzářivější perla, kterou se mu kdy podařilo procitnout... po tomhle zážitku přišel Markův Mistr v nás... kde jsem prožila jeden z nejvíc spirituálních vjemů ever... přes tuhle akci ke mně přišla KvanTra (Umění vědomého bytí v kvantovém poli za pomoci tantrického přístupu), kde jsem prošla úrovní 1, 2 a 3... pak jsem svoje místo nechala mojí mámě a už se tam nepotřebovala vracet... ostatně, to nejcennější jsem tam našla, byť jsem to tehdy ještě nevěděla - poznala jsem tam Sonáyu, díky které teď můžu psát tenhle medailonek... :-)))
Našla jsem si Mirku, která tančí a pracuje s tělem, začala jsem se s ní věnovat kontaktní improvizaci, prošla jsem dvakrát její akcí Vymazelný víkend, kde učí pečovat o sebe i o těla druhých meditačníma, dechovejma, pohybovejma a masážníma technikama a řadou jejích menších workshopů na seberozvoj (z posledního - Najdi svou vnitřní sílu - jsem se vrátila 1. prosince... unavená, rozebraná a ubrečená... jako většinou... ale bylo to super :-D)...

A velká zlomová věc je pro mě kvantovka... prošla jsem pětidenní kurz TKDM (Technika kvantového doteku Matrixu) Pavla Vondráška... a jeho následný akce pro absolventy... kvantování se stalo naprosto nedílnou součástí mýho života. Každý si můžeme žít svůj příběh podle vlastního scénáře, jen na to sebrat odvahu...:-)
A mezitím vším byla řada malých velkých akcí... které doplňovaly kostičky tam, kde chyběly...

Žiju tantru, tančím swing a rozsvěcím světýlka tam, kde je tma.
Mám dar slova, kterým dokážu v pěti vteřinách ublížit, určit hranice i podpořit... a občas je boj to ovládat.
Mám dar doteku, protože mi samotné chybí...
A to co dělám je, že si povídám s lidma, protože když duše pláče, potřebuje pojmenovat zdroj toho smutku... a on v dnešní době prakticky nikdo nikoho neposlouchá... a když slova projdou, zacelím rány, který si člověk vyrobil, dotekem na těle...
A ano, když Shaaze říká - masáž je jako tanec - neřekla bych to líp... je... a používám při ní mnoho principů, které jsou na parketu nezbytné, aby to fungovalo.

A to je celý můj příběh :-D nebo aspoň ta základní kostra... přijde mi až moc EZO na to, aby ho někdo chtěl číst v medailonku masérskýho salonu, ale co nadělám, prostě to tak bylo... :-)
RACIO... - mám i nějaký certifikáty... můj první je z Trigger points... byla jsem na kurzu... který mi dal úplně něco jiného než pro co jsem tam přišla... od té doby nenávidím papíry... nic neznamenají... jen potvrzují to, že člověk někde byl, ale jestli něco umí... ne... všichni dostanou stejný... i kdyby tam jen seděli na židli.
Na dar 'od Boha', vám nikdo razítko nedá... prostě tam buď je nebo není. :-)